Historie vína

První zmínky o víně pochází z doby staré více než 40 milionů let. Dokazují to nalezené fosílie keřů vinné révy, které byly objeveny na severní polokouli. Traduje se, že člověk už tehdy poznal opojné účinky zkvašené šťávy z těchto bobulí. Pěstování révy a lisování šťávy bylo zaznamenáno v egyptských hieroglyfech asi 2400 let před naším letopočtem. V té době lidé pěstovali něco mezi 6 – 8 odrůd. Víno se ze starého Řecka dál šířilo do jižních zemí Evropy, Římané jej pak rozšířili do celé Evropy. Do severní Afriky se víno rozšířilo díky Féničanům, kteří tam zakládali obrovské vinice.

Název „víno“ vznikl z latinského „vine“, které je odvozeno od latinského slovesa „viere“, což znamená vinout se. Mnoho kultur má odlišné názory na původ vína. Například v Bibli je uvedeno, že první vinici vysadil Noe, zatímco v řecké mytologii to byl bůh Dionýsos, který víno objevil.

Historie vína v České republice

Vinařská historie České republiky zachází až do 3. století po Kristu, kdy ho k nám přinesli již výše zmiňovaní Římané. O rozšiřování vinné révy se v Čechách zasloužila kněžna Ludmila. Mohutný rozvoj vinařství nastal ve 13. století , kdy se začala formovat největší vinařská centra v Čechách i na Moravě (Mikulov, Znojmo, Praha, Litoměřice, Most, Mělník). Císař Karel IV. dokonce vydal nařízení o zakládání vinic a jejich osvobození od daní.

Kam dál?