Na tomto textu právě pracujeme, abyste si jej mohli při skleničce dobrého vína přečíst. Děkujeme za trpělivost.
- Bílé víno – vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.
- Červené víno – vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína.
- Růžové víno – vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína. Více o tomto procesu si přečtěte v článku jak se vyrábí růžové víno. Nebo navštivte stránku, která popisuje růžová vína.
- Vinotéka – Může jít o specializovaný obchod s víny, soukromou vinotéku v podobě chladících boxů (vitrín) nebo výstavku vín z osobní produkce ze sklípku vinaře.
- Francouzské víno – vyrábí se většinou z evropských odrůd: Pinot Noir, Chardonnay, Cabernet Sauvignon nebo Merlot, pokud použijeme při výrobě jednu z těchto odrůd alespoň z 75%, můžeme víno označit jako druhové, bývá označováno podle regionu (Bordeaux).
- Italské víno – tato vína patří mezi světovou jedničku, hlavní vinařské oblasti jsou Veneto, Piemonte a Toskánsko, odkud pochází i nejznámější italské víno Chianti.
- Chilské víno – vína Nového světa, které hlavně zaujmou svou sbírkou jednoodrůdových vín, koncentrovaných se zralým ovocným projevem.
- Svatomartinské víno – tuhle etiketu mohou od roku 2005 používat vinaři pro určité odrůdy mladého vína, které uspějí v hodnocení komise odborníků a degustátorů, držitelem licence ke všem svatomartinským symbolům je Vinařský fond.
- Slámové víno – sladký až sirupový mok, který se vyrábí tak, že jsou hrozny před zpracování uloženy na slámě, vylisovaný mošt pak musí vykazovat alespoň 27 stupňů cukernatosti (dosahují však často více než 35 stupňů).
- Ledové víno – výroba spočívá v dodržení teploty hroznů, která nesmí být od sklizně po dobu lisování menší než -6 stupňů Celsia, cukernatost ledového vína je určena minimální hranici 27 stupňů.
- Kabinetní víno – víno, vyrobené z hroznů, které dosáhly 19 – 20 stupňů cukernatosti.
- Dezetrní víno – víno, obsahující větší množství cukru nebo alkoholu, bývají uměle zvyšovány už během výroby.
- Stolní víno – vyrobeno z hroznů, které dosáhli nejméně 11 stupňů cukernatosti, na etiketě nesmí být uveden původ odrůdy ani jiný zeměpisný údaj.
- Jakostní víno – nejvyšší kategorie vína, základními podmínkami jsou absence přísad, stanovená cukernatost a použití hroznů z maximální tří různých odrůd.
- Víno s přívlastkem – víno, které není doslazeno řepným cukrem a zároveň je u něj požadovaná cukernatost.
- Výběr z bobulí – víno s přívlastkem, které má cukernatost 25 stupňů.
- Zemské víno – podmínkou zemského vína je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a jeho cukernatost by se měla pohybovat okolo 14 stupňů.
- Portské víno – některé prameny tvrdí, že víno dostalo přívlastek Portské díky tomu, že se vína převážela přes moře na lodích z přístavu do přístavu (Port = přístav). Jiné doplňují, že se víno vozilo z Portugalských přístavů. Více o Potrském víně a jeho historii si přečtěte v článku jak vzniklo Portské víno.
- Neronet víno – mladá odrůda vína z Moravy, vznikl složitým křížením (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) x (Alicante Bouschet x Cabernet Sauvignon)